AMBULANTNÍ CHIRURGIE NENÍ AKUTNÍ OBOR?
"Zatímco v okolním tržním prostředí ceny zboží a služeb rostou a stejně tak rostou provozní náklady chirurgické ambulance, jsou chirurgové nuceni pracovat v limitech daných před dvěma lety, "říká místopředseda Sdruženi privátních ambulantních chirurgu (SPACH) Josef Kolář. "V jakékoliv jiné lidské činnosti platí zásada za více práce více peněz, u ambulantních chirurgů je situace téměř opačná - čím více ošetříte pacientu, tím vlastně dostanete méně, neboť jste svázán různými nesmyslnými limity, " zdůrazňuje. Podle něj je problematická i současná definice souboru výkonu chirurgické ambulance. Vedle výkonu čistě chirurgických (501 až 507 dle sazebníku) používají ambulantní chirurgové řadu výkonu sdílených s dalšími až 11 obory, což přispívá k obtížím při prosazovaní ambulantní chirurgie jako samostatného oboru. Neujasněná definice rozsahu oboru ambulantní chirurgie nepříznivě ovlivňuje také uzavíraní smluv se zdravotními pojišťovnami, které různě manévrují ve snaze nasmlouvat co nejméně sdílených kódů. Obtížně se ambulantní chirurgové prosazují též při jednáních o změnách v kalkulaci jednotlivých výkonů. Za zbytečný a logicky nepochopitelný problém povazuje místopředseda SPACH neochotu úředníků MZ a zdravotních pojišťoven uznat ambulantní chirurgii jako akutní obor medicíny. "Dochází tak k paradoxní situaci, že chirurgovi hrozí potíže s proplacením provedeného výkonu při ošetření pacienta s úrazem nebo dokonce náhlou příhodou břišní, který se pochopitelně dostavil bez doporučení praktického lékaře, " říká J. Kolář. v jiných, za akutní obory již uznaných specializacích, jako je např. psychiatrie, sexuologie a kožní lékařství, k proplaceni výkonu doporučení od praktického lékaře pojišťovny nevyžadují, konstatuje. Dodává že VZP naposledy zařadila mezi tyto akutní obory i ortopedii. avšak ambulantní chirurgii nikoli… A tak místo toho, aby se řešil problém proplaceni akutně provedených zákroků nad rámec jakýchkoliv limitu, musíme bojovat za to, aby současná byrokracie uznala ambulantní chirurgii nejen za samostatný obor, ale také za obor akutní medicíny, který nepotřebuje nutně ke své činnosti doporučující papír, " uzavírá J. Kolář.
Zdravotnické noviny, Jaroslav Chalupa, foto Vladimír Brada
SPACH
Z asi 400 ambulantních chirurgů, provozujících v ČR privátní praxi, jich zhruba polovina je členem Sdružení privátních ambulantních chirurgů ČR (SPACH), které 19. května v Humpolci uskutečnilo svůj druhý sjezd. Cílem sdružení je zvýšit prestiž ambulantní chirurgie, prosadit její odpovídající zařazení mezi ostatní akutní obory a zahájit jednání o možnostech zlepšení finančního ohodnocení práce ambulantního chirurga. K prosazení společných zájmů by předseda SPACH Ladislav Knajfl přivítal vytvoření Konfederace ambulantních oborů. Po odborné stránce je SPACH zaštítěno Českou chirurgickou společností JEP.
Referát MUDr. J. Koláře na 2. sjezdu SPACH v Humpolci
S P A CH - mezi 1. a 2. sjezdem
Jako hlavní úkoly vyplývající z usnesení 1. sjezdu SPACH jsme si vytkli zvýšení prestiže ambulantní chirurgie, její zařazení mezi akutní obory v systému našeho zdravotnictví - zdůrazňuji našeho, neboť všude na světě to tak chápou - a zahájení jednání o možnostech lepšího finančního ohodnocení naší práce.
Dovolte mi, abych Vás nyní krátce seznámil s tím, jaké kroky jsme k jednotlivým bodům podnikli. Podařilo se prosadit, že v dohodovacím řízení o způsobu platby máme zastoupení jako řádný člen jednání.
Postupně jsme jednali se zástupci všech parlamentních politických stran, a to většinou se členy zdravotních výborů: US-Krása, KDU-ČSL-Janeček, Roithová, ČSSD-Emmerová, ODS-Cabrnoch, Zvěřina, KSČM-Jirousová. Musím zde konstatovat, že většina jednání začala údivem navštívených, že chirurgové něco chtějí, když byli doteď vždy spokojení. Nato jsme argumentovali, že je to dáno jednoznačně tím, že jsme raději pracovali než chodili po různých jednáních.
Zcela marně jsme se snažili dojednat schůzku s ředitelkou VZP. Po různých intervencích i ze strany poslanců Parlamentu jsme se od její sekretářky dozvěděli, že na nás nemá čas a ať se objednáme u jejích náměstků. S jedním z nich - ekonomickým náměstkem Pokorným - jsme i jednali, bylo nám však řečeno, že naše návrhy, např. na navýšení režie by bylo průlomové a to by musela souhlasit především ředitelka - ing. Musílková. Nezbývá tedy než konstatovat, že v tomto případě nás mele byrokratické kolo a jen těžko budeme hledat nějaká schůdná řešení. Nejnovější zprávou v tomto bodě je informace, že se v úterý 22.5. máme sejít s náměstky Pokorným a Pečenkou, uvidíme tedy, jaký bude výsledek. My jsme v každém případě připraveni jednat.
Jak se průběžně při těchto jednáních ukazuje, jedinou institucí, se kterou je ochotna ředitelka VZP jednat, je ČLK a to asi jen proto, že je "ze zákona". Proto také podporujeme vznik Konfederace ambulantních oborů, právě pod patronací ČLK. V této záležitosti za nás jedná především předseda MUDr. Knajfl a také Vám o této problematice podá zprávu. Naskýtá se však další možnost platformy na jednání o problematice ambulantních praxí a to je jednání s tzv. Pětikoalicí. Snad jen pro méně informované - jde o sdružení PL, PDL, SSL, ambulantních gynekologů a ČSK. Po odborné stránce bychom měli být zaštítěni ČCHS JEP. Ovšem, na základě stanov společnosti a výsledku korespondenčních voleb nemáme přímé zastoupení v předsednictvu. Měli bychom proto zvážit, zda se pokusit o změnu těchto stanov a prosadit přímé zastoupení námi zvoleného zástupce v předsednictvu ČCHS a nebo se pokusit o samostatnost. Je tedy především na Vás rozhodnout, kterým směrem napnout síly a vést další, jistě nelehká a mnohostranná jednání.
O financování naších praxí bylo již řečeno mnohé, stále se však nedaří situaci řešit. Zatímco v jakékoliv jiné lidské činnosti platí zásada, že za více práce více peněz, u nás je situace téměř opačná. Čím více uděláš - tím rozumím ošetříš pacientů - tím vlastně dostaneš méně, neboť jsi svázán různými nesmyslnými limity. O tom, že je ambulantní chirurgie nejvíce nákladová a že nemáme na ulici naháněče pacientů do našich ordinací, se my tady nemusíme přesvědčovat. Navíc je tady problematika tzv. "pacientů z ulice", které musíme samozřejmě ošetřit, v této chvíli jistě nikdo z nás nad limity neuvažuje. Zdá se však, že to naši smluvní partneři - tedy zdravotní pojišťovny - nevědí, nebo spíše nechtějí vědět. Jistě by spoustu problémů vyřešilo přímé financování systémem platby za výkon v korunách, tak jak to je ostatně ve světě běžné, ale to je právě to, na co nechtějí zdravotní pojišťovny a potažmo ani MZd slyšet. A tak jsme nadále svědky toho, jak se v našem okolí vše zdražuje, aniž by někoho napadlo, že i naše provozní náklady neúměrně stoupají. My však jsme nuceni pracovat v limitech danými výsledky před dvěma lety. Kdo však před dvěma lety mohl počítat například se zvýšenými náklady za sterilizaci? Bohužel se zdá, že ani rámcové smlouvy tento problém neřeší. Přesto Vás budeme informovat, jak jednání o těchto smlouvách s jednotlivými zdravotními pojišťovnami probíhají.
Dalším problémem, který musíme řešit je - de facto - definice a rozsah našeho oboru. Nebo, chcete-li úředně definovaný soubor výkonů chirurgické ambulance. Jak víte, v našich praxích užíváme prakticky více kódů z jiných oborů (tzv. sdílených, celkem z 11ti oborů), než čistě chirurgických, t. j. výkonů uvedených pod čísly 501-507. Tento současný stav je příčinou toho, že ambulantní chirurgie jako samostatný obor se jen velmi obtížně může prosadit při jednáních o změnách v kalkulaci jednotlivých výkonů. Velké problémy vznikají také při jednání se zdravotními pojišťovnami, neboť není jednotný názor na uplatnění jednotlivých výkonů "jiných oborů" v chirurgických praxích. Z toho pak vznikají problémy např. při uzavírání smluv se zdravotními pojišťovnami, které se různě vymlouvají a hledají záminky jak nasmlouvat co nejméně sdílených kódů. Zato jim vůbec nevadí, když tyto tzv. nechirurgické výkony vlastně zadarmo provedeme. Tento problém také úzce souvisí s přepracováním kalkulačních listů, což bude dalším bodem našeho jednání.
Na závěr této úvodní části našeho jednání chci upozornit na problém, který by zcela logicky problémem být neměl, ale posuďte stav sami. Jedná se o zařazení ambulantní chirurgie mezi obory tzv. akutní medicíny. Jsem dalek toho nadřazovat se nad ostatní obory a každému osobně přeji i to co si dovedl vybojovat. Je pro mě však naprosto nepochopitelné, že úředníci Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven nechtějí uznat ambulantní chirurgii jako akutní obor medicíny. To znamená, že místo toho abychom mohli ošetřit akutní stav pacienta - ať už úrazy nebo NPB (mimochodem i v této všeobecně uznávané zkratce se vyskytuje slovo náhlý), budeme se nejdříve shánět po tzv. doporučení. Jinak totiž hrozí, že budeme mít potíže s proplacením takto provedených výkonů. Vím, že PL nám takto akutního pacienta pošlou, dokonce si myslím, že i rádi. Nechápu však, proč máme čekat na doporučení PL, když obory, kde akutnost léčby není podle mého názoru zdaleka tak naléhavá, jako např. psychiatrie nebo sexuologie, jsou jako akutní obory uznávány. VZP ve svém zatím posledním pokusu, tzv. experimentu zařadila mezi tyto akutní obory i ortopedii, ambulantní chirurgie však opět zůstala mimo. A tak místo toho aby se řešil problém přímého proplácení akutně provedených zákroků, nad rámec jakýchkoliv limitů, musíme bojovat za to, aby i naše současná byrokracie uznala, že ambulantní chirurgie je nejen samostatný obor, ale také obor akutní medicíny, který nepotřebuje nutně ke své činnosti doporučující papír. A je jen na nás, jaký postup a jaké prostředky ve svém přesvědčování zvolíme.
Pevně věřím, že nás v této nelehké práci plně podpoříte!
